O metodě kamishibai
Příběh papírového divadla
Pochází z Japonska (kami = papír, shibai = divadlo, hra). Vznik je datován do 12. století, kdy budhističtí mniši využívali obrázky, aby vyprávěli historii budhismu a legendy s ním spjaté negramotnému obyvatelstvu. Ve 30. letech 20. století si získalo velkou popularitu, v době hospodářské krize sloužilo jako obživa pro nezaměstnané muže, kteří s bicyklem objížděli japonský venkov a vyprávění příběhů spojili s prodejem sladkostí. Za 2. světové války sloužilo k vyprávění hrdinských příběhů, ale současně se stalo nástrojem propagandy. Příčinou poklesu popularity kamishibai po 2. světové válce bylo pronikání televizorů do japonských domácností; mimochodem, zpočátku Japonci televizoru říkali denki (elektrické) kamishibai.
Věděli jste, že…
komiksy manga vycházejí z tradice kamishibai? Legendární superhrdinové byli původně postavami příběhů kamishibai, tvůrci komiksu se inspirovali vizuálními technikami kamishibai, dramatické prvky a práce s napětím v jednotlivých obrazech v kamishibai formovaly vizuální jazyk mangy.
Kamishibai jako edukační nástroj ve školách a v knihovnách
Na konci 40. let, po skončení 2. světové války přišli japonští učitelé s nápadem využívat kamishibai při edukaci. Do Evropy se papírové divadlo dostalo díky Edith Montelle v 70. letech 20. století, která ho propagovala jako způsob popularizace čtení. Metoda je rozšířena v mnoha evropských zemích (Finsko, Španělsko, Francie, Polsko, Německo, Rakousko, Portugalsko, Slovinsko), v Německu nedávno vznikla Kamishibai Akademie.

